Jdi na obsah Jdi na menu
 


Starý zákon a Izraelský Bůh

10. 5. 2011

"Tehdáž když vystřelím jízlivé střely hladu k záhubě vaší, kteréž vystřelím, abych vás vyhubil, a hlad shromáždě proti vám, zlámi vám hůl chleba." Ezech. 5,16

 

Tak, ve výše uvedeném citátu, pravil Hospodin. Přátelé, udělejme dnes tečku za dávnou historií, která je zapsána v příbězích v knize, jež je nazývána Starý zákon. Bůh Hospodin, jak je tam nazýván, je velmi stará a mocná bytost a měla svůj význam pro období a národ, ve kterém se objevovala, a se kterým měla své záměry. Hospodin patřil výlučně k vyvolenému národu Izraelců a částečně k němu patří i dnes, pro zbytek světa však valný význam nemá. Zejména dnes a od doby, co byla zem poctěna návštěvou Kristovské bytosti v podobě Ježíše, je spíše anachronismem, přežitkem, neboť zastupuje cosi, co již dávno neplatí, zejména ne pro křesťany.

Hospodin je symbolem staré doby. Je vznešenou postavou dávné moci, slávy a lesku vznešených a mocných panovníků a kněží a božské nebeské moci. Kdysi býval velmi ctěn a lidé se mu klaněli ve zbožné hrůze a padali před ním na kolena. Smrt pro jeho jméno byla přijímanou obětí, a oběti byly od něj někdy i vyžadovány. Tato mocná nebeská bytost si kdysi vyvolila národ výjimečný v mnoha ohledech a dala mu podporu a ochranu výměnou za určitá ustanovení a služby. Jejich příběh částečně z známe. Experiment tohoto Boha prošel mnoha změnami a zvraty. Jaké mu přinesl výsledky a zda se mu podařilo, to co zamýšlel, nechť si zodpoví on sám.  

Národ Izraelců si prošel tvrdými zkouškami a ne vždy s úspěchem. Jeho historie je protkána nápadným vzorem opakujících se selhání, projevů nenávisti, rasismu, věčné hledání domova a nekončící utrpení a příkoří ze strany okolních obyvatel. Není to náhoda. Tento nešťastný národ prožíval desetitisíciletí velmi temné karmy, kterou si vytvořil za dávných dob. Duše řečeného národa sestává z jedinců velmi inteligenčně vyvinutých s výraznými magickými schopnostmi. Stali se kdysi velmi mocnými a zneužili své dovednosti a schopnosti a způsobili zkázu mocné říše. Způsobili mnoho bolesti a záhubu nevinných lidí. Dopouštěli se ve velké míře toho, čeho byli v posledních tisíciletích obětmi. Měli mnoho zkoušek ale i možnost být zvěstovateli nové pravdy.

Bůh Hospodin si vyvolil tento problémový národ k převýchově podle svých plánů. Zakázal mu mísit se s jinými národy a uctívat jiné bohy, aby měl nad experimentem kontrolu. Nadvláda Izraelského Boha musela být vskutku děsivá, neboť to byl Bůh prchlivý a mstící se na lidech za jejich prohřešky až do třetího pokolení. Je pochopitelné, že tváří v tvář Bohu, nazvývanému těž jménem Jahveh, byli lidé naplněni strachem a bylo pro ně obtížné vzdorovat jeho vlivu. Jahveh zahrnoval židovský národ svou ochranou a mocí a prosperitou výměnou za oddanost a úslužnost; tak tomu bylo vždy, taková byla a je dohoda. Je úkolem lidské bytosti se rozhodnout o svém osudu v tomto ohledu, přičemž "dobré" a "špatné" je relativní.  Židé musí sami zhodnotit, zda budou nadále věrni smlouvě uzavřené s tímto bohem.

Pro následovníky Krista vzkazuji: Ježíš přišel a kázal zákon lásky, jak je to zapsáno. Jeho Otec byl na nebesích a Ježíš činil, co mu Otec říkal. Je jasné, že Ježíšův Otec byl milosrdný a milující. Ježíš nabádal k odpuštění a soucitu. Ježíšův Otec je jiná bytost než ta, která byla uctívána Izraelci. Z písem Bible je to dobře zřetelné, ale přesto to zdůrazňuji. Křesťané uctívající Hospodina Izraelského zvaného Jahveh a přitom vyznávající učení Krista vytvářejí zmatené energetické pole a energie jejich víry může být v konečné podobě vysílána jiným směrem, než by očekávali. Jahveh má málo společného s Kristovským principem a jeho uctívání je v dnešní době přinejmenším staromódní, pokud ne přímo scestné. Znakem Nové doby je Univerzální Láska, nový princip, který dovede lidstvo k vzájemné toleranci a harmonickému soužití. Pocity nadřazenosti a vyvolenosti, hrozby a sliby moci, to není něco, co by pro nás v tuto chvíli bylo prospěšné.

 

"Jimž řekl: Tak praví Hospodin Bůh Izraelský: Připaš jeden každý meč svůj k boku svému; přejděte sem i tam od brány táboru k bráně, a zabí jeden každý bratra svého, a každý přítele svého i bližního svého." Ex. 32,27