Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stvoření nebo nahodilost ?

22. 8. 2010

 

Svět je dnes ve stavu, kdy je oddělován duchovní život od života běžného. Lidé jsou rozděleni i v názorech na stvoření a evoluci.

Ale opravdu je tak těžké uvěřit ve stvoření člověka ? Skutečně není vidět nic, co nám Boží počin připomíná ? Myslíte si, že Země a celý vesmír kolem ní jsou důsledkem shody okolností, tedy že nejsou dílem někoho inteligentního? Věříte tomu, že po celém světě a v každém národě bylo v dřívějších časech tolik mystifikátorů, kteří nás chtěli tahat za nos, když psali o stvořitelích a bytostech z nebes ? Určitě ne.

 

Cítíte se potomky biologické polévky, ze které vylezli savci ? Nevidíte vesmír a jeho řád ? Nevšímáte si přírody a její systémové dokonalosti ? Nevidíte Zemi a její dokonalý ochranný obal ? Nevidíte dráhy i přesně stanovené vzdálenosti nebeských těles ? Věřím, že ne.

Zkusme si raději položit známou filozofickou otázku : Co bylo dříve na Zemi ? Dospělý lidský jedinec nebo embryo ?

 

Na tuto otázku nám odpovídá třeba Bible, která jasně říká, že  první byla na Zemi dospělá dvojice lidských bytostí, která poté zahájila reprodukční proces. I laik rozezná správnost tohoto tvrzení. Vysvětleme si proč.

 

Vezměme si evoluční teorii zrození savců. Všimněte si, že jde pouze o teorii, ovšem velmi dogmatickou a všeobecně předkládanou dětem již od školního věku. Jde vlastně o paradigma, které je ve skutečnosti spojením Darwinovi evoluční teorie a mendelovské genetiky. V této teorii hraje klíčovou roli hromadění nahodilých změn a přirozený výběr. A právě ono nahromadění nahodilých změn by mělo být příčinou vzniku člověka. Laicky řečeno -  podle současných vědeckých poznatků se člověk vyvinul v důsledku komplikovaných a dlouhodobých historicko-evolučních procesů. Tak a teď jste z toho moudří, že ? Biologická evoluce je prostě pro laika nesrozumitelná a to hlavně proto, že je dosti neurčitá, matoucí i plná domněnek a předpokladů.

My už z přírodopisu přeci víme, že i nejjednodušší bakteriální buňka obsahuje několik tisíc různých druhů makromolekul, které jsou propojeny ve fungující celek. Tak složitý celek nemohl vzniknout náhodným seskupením svých složek. Mezi metabolonem a nejjednodušší buňkou existuje tedy obrovská mezera ! Otázka vzniku života totiž souvisí s momentem vzniku genetického kódu a zabezpečením přesné replikace nukleové kyseliny, obsahující genetickou informaci. Jenže vznik tohoto důležitého momentu vám dnes nikdo nevysvětlí !

 

Ale nechme vědeckých řečí a přibližme si evoluční vznik člověka trochu jednodušeji, tedy z pohledu většiny z nás – logicky myslících laiků. Všeobecně se soudí, že praorganismy se vyvíjely ve vodě. Tedy v jakési biologické polévce, z které přijímaly potřebné látky. A teď si představte – zcela náhodou (!) se v této biopolévce sestaví a objeví spermie i vajíčko. Samozřejmě čistě nahodile se spojí. Vida,  náhle tu máme embryo. I když si odmyslíme pupeční šňůru  či překleneme prenatální období, tak si už nebudeme schopni odmyslet období novorozenecké. Vynoří se příliš mnoho otázek. Co se pak stalo s naším miminem ? Žilo ve vodě a krmilo se touto biopolévkou ?  Nebo samo vylezlo na břeh, nadechlo se a bez kojení a matky se začalo normálně živit ?  A teď si představte naše třeba týdenní mimino, jak leze po zemi a hledá potravu. Hloupé to otázky, že ? Ale logické. Zkuste si odpovědět. Batole samo bez matky, krmení, výchovy……..

 

Jenže i kdybychom připustili, že se takto náhodou člověk a jeho DNA sestavili, dostáváme se ke vzniku opačného pohlaví. Najednou zjišťujeme, že potřebujeme ještě jednu náhodu, respektive další spermii a vajíčko ! Opačné pohlaví především nutné  k rozmnožování druhu. Takže máme tu dvě embrya, která musí bez péče i výchovy dospělých přežít a dospět !! Jinak to být ani nemůže, neboť se bavíme o savcích. A co je znakem savců ? Jejich hlavním spojovacím znakem bývá rozmnožování, výživa mláďat a také to, že naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem, a zárodek prodělává vývoj v těle samice, kde je vyživován prostřednictvím placenty.

 

V případě evolučního, tedy náhodného zrození jsou veškeré znaky rozmnožování, krmení i výchovy savců absolutně popřeny ! Navíc si připomeňme další důležitý faktor - spermie, mužské pohlavní buňky, potřebují určitou teplotu a žijí pouze dva až tři týdny !

Takovýchto nezodpověditelných otázek si v souvislosti s náhodným zrozením prvních dvou lidí můžete položit desítky.

 

Což o to, ale tímto nám záhada nahodilých situací nekončí. Jsou tu ostatní savci, tedy další náhodná stvoření. Kolik jich mohlo být ? 2000 – 5000 druhů ! Když vyřadíme savce vejcorodé, tak nám i tak zbude velké číslo. Takže řekněme, že 3000 mláďat se nějakým záhadným způsobem narodilo a vylezlo z biologické polévky, načež se začalo bez přítomnosti matek a otců živit, potkávat s opačným pohlavím a následně množit ! Směšné ? Ano, ale takhle je nám ono učení předkládáno.

 

Jak logicky nám proti tomu zní stvoření člověka Bohy-Stvořiteli a jejich následné vysazení na připravenou planetu Zemi. Koneckonců my lidé se sami často považujeme za autory a výrobce různých biologických a chemických produktů, i za strůjce mnohých strojů a robotů. Tělo je prostě biologický stroj přizpůsobený k žití na této planetě. To se těžko vyvrací.  

 

Ano lidé, kteří rozhodují o lidském vzdělání, si zřejmě nechtějí připustit stvoření člověka inteligentními bytostmi, protože co kdyby stvoření bylo pravdivé ? Co by se stalo, pakliže by se prokázala nemožnost nahodilých shod při vzniku tvorstva ? Odpovědí je více. Jedna je však podstatná. Stvoření člověka bylo vždy výsadou náboženství a to má dle individuí, kteří vládnou světu, zůstat pod kontrolou. A to se jim celkem daří. Vlády nechtějí jinou alternativu než tu, kdy je člověk závislý na vládách a veškeré myšlení je pod centrální kontrolou. Dějiny ukazují, že pokrokové a vědecké vyznání víry bylo vždy z nějakého důvodu potlačováno. Ale o tom až jindy.

 

Zastáncům nahodilé evoluce a náhodného vzniku člověka můžeme pouze  vzkázat : Zkuste si vytvořit podobné prostředí prvotní biopolévce a naházejte do ní všechny indegrience potřebné ke vzniku savců. Pak jen míchejte a čekejte, až něco vyleze. A kdyby něco náhodou vylezlo, tak si dejte pozor, aby to nemělo dvě levé ruce a dvě pravé nohy, protože tak jedná náhoda.

 

Trochu mi to připomíná oblíbený duchovní příklad s hodinkami. Rozeberte je na součástky a tak dlouho s nimi třepejte v hrníčku, až se sami sestaví ve fungující mechanismus…………

 

A co říci na závěr ? Ptát se. Ptát se, proč lidem není možnost stvoření předkládána……………..

P. H.