Jdi na obsah Jdi na menu
 


Člověk - příběh

17. 8. 2011

 

Pojďme si ještě jednou povědět o člověku…

 

 

Jak málo sami sebe lidé znají, jak špatné povědomí o sobě ti nebozí lidé mají. To, co si o sobě myslí, je většinou naopak, než tomu vskutku je. Co se to jen přihodilo na jejich cestě životem?

 

Člověk, nejlepší výtvor Stvořitelův, že by vzniknul náhodou z opice? A sám je ještě jakýmsi nedovyvinutým lidoopem?

 

Je potomek Adamův od svého narození zatížen věčným dědičným hříchem? Byl stvořen jako otrok, jako omyl genetického experimentu? Ubohý a ztracený… je přítěží Vesmíru už jenom tím, že žije?

 

Kdo toto říká, sám zřejmě není člověkem. Sám je zřejmě jedním z těch, kteří připravili člověka o jeho majestát kdysi v dávných dobách. Dodnes se někteří těší z toho, že je pozemšťan shozený na samé dno a pošlapán, a udržují ho v té představě.

A ty, nebohý, věříš cizím slovům a pomíjíš svou vznešenou historii, kdy jsi v mohutných válkách bojoval o svou hvězdu, než jsi o ní přišel. Tvá paměť byla ukradena, překroucena a dána ti jiná, přetvořená k obrazu tvého přemožitele.

 

Ty, který jsi byl ochráncem slabých a zárukou bezpečnosti nyní hledáš sám zachránce a sám sobě jsi nepřítelem? Proč se jen nejjasnější klenot stal nejtemnější skvrnou?

Tvá duše tě opustila, človíčku na Zemi, a vítěz tě uchvátil pro své touhy a potěšení. Byl jsi prodán a sám ses zaprodal k tisícileté porobě, která však již spěje ke konci.

Tvému otroctví končí lhůta a můžeš být volný jako dříve. Jen si uvědom, kýms byl. Ustaň na moment v uctívání svého věznitele. Nepřisluhuj chvíli svým trýznitelům a považ, zda je vše pravda.

 

Nebylo to naopak, když Had ti přinesl poznání, a za to byl připoután ke skále?

Když věčný oheň života byl ti dán, abys nemusel trpět v temnotě?

Když hlídač byl přistaven k Ráji, abys v něj nemohl?

 

Vždy ti někdo nezištně pomáhal a druhý skrytě překrucoval pravdu, aby ses pomoci bál a přijímal zradu.

 

Největší přátelé lidí byli pojmenováni nejhanebnějšími jmény. Vítězi se pak učinili hrdiny. Za málo se nechali opěvovat.

Někdo kraloval a někdo se obětoval pro spásu. A Země se stávala vězením pro ty, kteří přinesli svou oběť lidstvu.

 

Buďte již nyní propuštěni ti, kdo neúnavně přinášeli světlo navzdory tmám a neopustili své bližní v nejtěžších časech!

 

 

Zapátrej v paměti, tak jako umíš pátrat v peněžence, a najdi tam skvělé poklady! Najdeš tam úžasný velký příběh. Smutný příběh.

 

V tom příběhu figuruje anděl.

 

Ten anděl byl nejkrásnějším stvořením, které kdy Bůh učinil. Učinil je přímo pro sebe a své potěšení. Usadil ho na rajskou planetu, kde byl jejím strážcem. Pěstoval květiny a tříbil zvířata. Kombinoval prvky do harmonického souznění, tak jak malíř maluje ideální kompozici.

Bůh ví, co bylo dál; nájezdník zatoužil po bohatství. Byla to Boží vůle, abys jej přijal a pohostil. Kdo selhal a kdo se nechal koupit pro vidinu moci? Nechal ses oklamat a rozdělení zplodilo sváry. Svár plodí nenávist. Z nenávisti se dopouštíme chyb. Chyby jsou vítány tím, kdo se směje v pozadí…

 

Pochop, že tvé dějiny jsou dějiny toho, kdo zvítězil. Ten soucitnější byl umlčen. Ten, kdo nebojuje, není zapsán v knihách slavných.

 

Tvůj úkol je: Buď člověkem. Neboť mnozí lidmi nejsou a mnozí se své duše lidské vzdali. Ne ty! Bojuj o svou lidskou duši!

Protože člověk býval ten, kdo tvořil světy. Byl Bohem samým, který z nebe sestoupit zamýšlel. Ne všichni ale přejí Bohu. Někteří zbrojí proti němu a ztěžují mu cestu dolů. To jsou ti, kteří činí, co lidské není: Války, lži a zrady, soužení, chudoba a utrpení. Rozšiřují mylné pravdy o člověku jako nehodném. Chtějí z lidí otroky, tak si činí nárok.

 

Připraven o svou moudrost, vznešenost a ušlechtilost, musíš, milovaný, opět tyto ctnosti nalézt, abys nalezl ztracené; opravil porušené dědictví.

 

Tvé dědictví je v tvém lidství.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Amen!

(Evka, 24. 9. 2011 22:37)

Najsť ccnosti: múdrosť, vznešenosť, ušľachtilosť!
BYŤ ČLOVEKOM A BOJOVAŤ O SVOJU ĽUDSKÚ DUŠU..!
Amen