Jdi na obsah Jdi na menu
 


Varování před lakotou

5. 9. 2010

Chvíli jsem přemýšlel, zda toto proroctví Sibylly zařadit mezi proroctví. Nakonec jsem je zařadil do kategorie „K zamyšlení“. Vždyť proroctví se shoduje se současností, což nelze popřít. Zvláště poslední odstavec je trefný. Skutečně dnešní „obchodníci“, pokud by mohli, prodali by nám i vzduch nad hlavami. Ale vždyť už i Měsíc se prodává.

 

Slova v závorkách jsou mé vysvětlivky, které zvládnete jistě mnozí doplnit.

 

Proroctví :

 

Varování před lakotou

 

Z lakoty hloupé zrodí se zloba i zločiny lidské,

když se všech zmocní touha po šalebném zlatu a stříbru.

 

Ničeho více si přece neváží smrtelní lidé,

sluneční září pohrdají i nebem i mořem

i širokou zemskou plání, ze které všechno roste (ničení přírody),

dokonce i samým Bohem, dárcem a počátkem všeho –

ničemu z toho nevěří, k ničemu nemají úctu.

 

Bezbožnost vychází z ní, a nekázeň za ní se táhne,

lakota osnuje války, ten zavilý nepřítel míru :

rodiče štve proti dětem a proti rodičům děti,

manželství bez zlata vůbec nikdo si nehodlá vážit (touha po bohatém partnerovi).

 

Po zemi milníky (rozuměj „hranice“) budou i na moři hlídači (celní stráž) všude,

a ti, kdo peníze mají (banky), všechno si rozdělí chytře.


Jako by na věky chtěli pobývat na zemi žírné,

chudáky vyplení, aby tak pro sebe ještě víc půdy

mohli si zabrat (kupčení s pozemky) – chvastouni – všechno si podrobit chtějí !

 

A kdyby ze země širé se na hvězdy dosáhnou dalo,

jistě by nemohli všichni pod jasnými nebesy chodit,

světlo by bylo jen na prodej, jenom pro bohaté lidi,

chudým pak milý Bůh snad musel by jiný svět stvořit.

P. H.